Energetický průkaz a štítek

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budov slouží pro komplexní stanovení energetické náročnosti budovy a jasné vizualizace její celkové energetické náročnosti. Umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou pro její provoz. Energetická náročnost budovy vyjadřuje transparentním způsobem celkovou spotřebovanou (dodanou) energii budovou a tedy i nákladů na její provoz. Celková roční dodaná energie znamená součet jednotlivých vypočtených dílčích potřeb dodané energie na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení v předepsaném množství a kvalitě a zahrnuje účinnosti technických zařízení použitých v energetických systémech budovy, ztráty vzniklé v těchto systémech, část tepelných ztrát využitelných ke snížení spotřeby energie, pomocnou energii a respektuje využitelné tepelné zisky. Informace o energetické náročnosti budovy může sloužit jak stávajícím majitelům a uživatelům objektu, tak i realitním kancelářím a zájemcům o koupi či pronájem domu, jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu.

Od 1.1.2009 je průkaz energetické náročnosti budovy povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov a při energeticky významných změnách stávajících budov s podlahovou plochou nad 1000 m2, a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí. Průkaz energetické náročnosti budovy přitom nesmí být starší 10 let.

Energetický štítek obálky budovy

Energetický štítek obálky budovy je grafickým vyjádřením stavebně-energetických vlastností konstrukcí domu a je obdobou energetického štítku používaného u elektrických spotřebičů. Energetický štítek obálky budovy podle revidovaná technické normy ČSN 730540-2:2007, platné od května 2007, nahrazuje původní Energetický štítek budovy. Oproti původní normě se hodnocení stavebně-energetických vlastností budovy zjednodušuje na hodnocení prostupu tepla obálkou budovy pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem.

Energetický štítek klasifikuje budovy do sedmi kategorií A – G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Rozhodující jsou normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu. Za vyhovující jsou považovány budovy v kategoriích A – C. Klasifikační třída A odpovídá pasivním domům, třída B nízkoenergetickým domům. Třída C se podrobněji dělí na C1 (budova vyhovuje doporučené hodnotě součinitele prostupu tepla), a C2 (budova vyhovuje požadované úrovni součinitele prostupu tepla). Rozmezí tříd D a E odpovídá průměrnému stavu stavebního fondu ČR do roku 2006. Součástí energetického štítku je také protokol, který popisuje tepelné parametry budovy.