Nulový dům

Nulový dům nebo také dům s nulovou potřebou energie je označení pro stavby, které mají potřebu pro vytápění blízkou nule, maximálně však 5kWh/m2.a. Nulový dům nedisponuje žádným systémem aktivního vytápění, veškerou potřebnou tepelnou energii získává ze sluneční energie a energetickými zisky od obyvatel domu a elektrických přístrojů v domě, které vždy produkují určité množství ztrátového tepla. Dosáhnutí takových hodnot je podmíněno kombinací několika faktorů, zejména pak vhodnou klimatickou polohou stavby, vhodnou orientací stavby vzhledem ke světovým stranám a zejména jedinečnou technologií konstrukce.

Samotná konstrukce nulového domu je velmi blízká konceptu pasivního domu. Dům musí mít vhodně zvolenou polohu vzhledem ke světovým stranám, aby se maximalizovaly pasivní solární zisky, a zároveň musí být naprosto vzduchotěsný. Důležitý je také jeho tvar a minimalizace počtu tepelných mostů, kterými jsou zejména rohy, výstupky a spojení materiálů.

V našich klimatických podmínkách pro vybudování nulového domu nestačí pouhé výrazné zlepšení tepelné izolace domu, proto je třeba vytvořit dostatečně velkou plochu fotovoltaických panelů. Nulový dům tak v létě vyrobí takový nadbytek elektrické energie, jaká je jeho spotřeba v období zimy. Nadbytečná energie pak může být uložena právě v soustavě fotovoltaických panelů.

Nulové domy se tedy vyznačují vyrovnaným poměrem vytvořené a spotřebované energie. Tyto domy však na svůj provoz používají poměrně nákladné technologické zařízení, v důsledku čehož se ztrácí ekonomická efektivit provozu nulového domu. S nulovým domem se proto příliš často nesetkáte. Pro vývoj je nulový dům jakýmsi schůdkem k tzv. plusovým domům, které dokážou vyprodukovat více energie, než sami spotřebují.